Povídky

Ten den se vlekl, proto jsem si vzala kreditku a šla jsem nakupovat. Na rohu obchodního centra mě polilo horko. Viděla jsem tam totiž Joshe s jeho kolegyní z práce a on byl jako vyměněný. Držel ji za pas a oba se něčemu hrozně smáli. Nebylo to pro mě překvapení, - že s ní chodí, to jsem věděla - jenže jsem doufala, že je spolu nikdy neuvidím.

Ani dvě kabelky, tři páry bot, jedny šaty, dvě sukně a tři trička, mě nedostaly z aptie, kterou jsem cítila. Když jsem přišla domů, Josh se právě díval na TV.

"Ahoj, kdes byla?" zeptal se zvědavě.

"Na nákupech." odvětila sem mu s předstíraným nezájmem.

"Hm."

"Jo, mimochodem, mám v práci měsíc volno."

"Vyrazili tě?" vylítnul jak čertík z krabičky.

"Ale ne," povzdechla jsem si, "jenom budu pracovat doma, protože to tak šef chce."

Jeho oči vypadaly vystrašeně, něco zamumlal, vzal telefon a zavřel se do koupelny.

Paráda, tak můj manžel chtěl spát v naší posteli s nějakou jinou ženskou. Padla jsem na gauč a během pěti minut jsem spala.

Ráno jsem chtěla vstát, ale nějak mě bolela záda, uvědomila jsem si, že jsem ležela na gauči a v noci hodil Josh přese mě deku, to od něj bylo milé. Podívala jsem se na hodinky a zděsila jsem se.

"ZASPALA JSEM DO PRÁCE!" vykřikla jsem na celý byt. Teprve po dvou minutách chvátání mi došlo, že teď vlastně do práce nechodím.

Přemístila jsem se tedy do ložnice a šla si ještě lehnout.

V jedenáct hodin mě probudil zvonek. Chvíli jsem dělala, že nejsem doma, ale ten nezvaný návštěvník byl neodbytný. Došourala jsem se ke dveřím a ospalá jsem otevřela dveře. Stál tam Kenny - soused.

"Ale, Kenny, to je překvapení. Co ty tady?"

"Josh mi řekl, že jsi celý měsíc doma, tak jsem si řekl, že ti budu dělat společnost," vysvětlil a drze vlezl do bytu.

"Uděláš mi kafe?" zeptal se nevinně.

"No když už seš tady," řekla jsem otráveně.

Postavila jsem před něj hrnek s kávou a omluvila jsem se, musela jsem se trochu upravit. Vím, byl to jenom Kenny, ale nemusel vidět, jak vypadali neandrtálci.