Povídky

Jeho srdce – 1 Kapitola

Bylo jí těžko. Ležela na studené podlaze panelového domu, který nebyl ve zrovna nejlepším stavu.

Z hlavy jí vytékala krev. Určitě se uhodila o rám postele když ji James praštil. Zas se opil a z jejich schůzky nic nebylo, akorát měla Kate další důvod zajít na ošetřovnu.
Když se zvedala z chladivé podlahy, pocítila palčivou bolest v zádech.
„Au,“ zakřičela Kate.
Stále se jí nedařilo postavit se na nohy a tak se připlazila ke své kabelce. Nenahmatala peněženku ani poházené drobné mince. Vytáhla z tašky telefon. Zavolala na číslo 112.

Probudila se v nemocnici. Opět jí bylo těžko. Necítila nohy a hlava jí brněla.
„Zlatíčko,“ řekla uplakaně a velice tiše její matka.
„Ma..fi...ma.....a,“ snažila se mluvit Kate. Nešlo to. James jí vyrazil zuby.
„Pšššt!“ nemluv tolik zlatíčko. „Neboj, policie už toho, kdo ti to udělal najde.“ usmála se rozpačitě matka. Slzy jí stékaly po tváři a chytila dceru za ruku.
„Fo.... fyfem!“ snažila se opět Kate.
„Ne, ne, miláčku. Ještě nemůžeš mluvit.“
Kate se začala hodně snažit, chtěla matce říct, kdo jí to udělal. Byl to James, kluk, kterého dříve milovala. Kluk, který se denodenně opíjel, kradl Kate peníze na alkohol a poté ji vždy zbil.
Dříve to Kate tolerovala, nyní to však nemohla vydržet a tak včera skoro v bezvědomí zavolala o pomoc. 
 

Takto uběhly asi dva týdny, ale poté již Kate mohla mluvit. Na křesle v jejím pokoji seděla její matka a stále plakala.
„Mami, stále jsem se ti snažila říct, že vím, kdo to udělal.“
„Cože?“ vytřeštila oči Katina matka. „Kdo ti to udělal zlato?“
Na chvíli se odmlčely a jen se s pláčem objímaly.
„Víš co, řekneš mi to za chvíli, ano?“ řekla a odešla.
Kate zůstala v pokoji sama. Avšak ne na dlouho.

Po chvíli na dveře někdo zat´ukal a v nich stál James.
„Ahoj,“ řekl zprvu sladce.
„Nechoď ke mně!“ vykřikla na něj.
„Ale miláčku, jen tě chci poprosit, jestli nemáš pár stovek.“ řekl podnapile James.
„Ne. Nemám.“ odsekla Kate.
„Ale určitě ano.“ zařehtal se a vytáhl nůž.

Už jí nehrozil pěstmi, ale nožem......